První písemná zmínka o české části obce
je z roku 1392. Patřila k rychtě v České Svratce, po husitských
válkách byla ale nejspíše z poloviny pustá. K rozvoji došlo
v 17. století, kdy zde byla postavena sklárna a poté železářský hamr
(do druhé poloviny 18. století).
Moravská část Křižánek vznikla nejspíš
později, první písemná zpráva je z roku 1437, kdy Jan z Pernštejna
zajišťoval věno své manželce Barboře z Valdštejna a mezi vesnicemi jsou
uvedeny i Křižánky. V roce 1580 patřily Moravské Křižánky
k novoměstskému panství. I zde fungovala od 17. století sklářská huť
(kolem roku 1740 zanikla) a poté železářský hamr (do roku 1874).
Křižánky jsou největší vesnickou
památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren
v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou
základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala
ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel
vesnice ještě před 2. světovou válkou.
Sklářskou historii Křižánek možná ještě
čekají velké objevy, sklářství je zde zatím doložené podle nálezů
okolo domů jako jsou střepy nebo struska. Zdejší huť založil v r.
1642 Jan Friedrich (s Friedrichy se setkáváme i v dalších místech –
Vortová, Vříšť nebo Herálec). Třeba při své návštěvě budete mít
štěstí a nějaký vzácná kousek narazíte. Na archeologický průzkum se
zde ještě čeká. Sklárnu měl svého času v majetku i kardinál
František z Ditrichštejna, který městečko Žďár nad Sázavou povýšil
na město. Ten vyklučil velký kus lesa mezi rybníkem Kyšperkem a Moravskou
Cikánkou. Sklenářka situovaná vlevo od zeleně značené trasy patřila
k těmto klučím. Náležel mu také dnes zaniklý velký statek (100 krav,
40 volů, 8 jalovic, 6 koní), který stával nedaleko památného stromu a
naproti hospodě Panský dům.
Historie Křižánek je spojena především
s výrobou pilníků. Pilníkářství se sem rozšířilo pravděpodobně na
začátku 20. let 19. století. Místní legendy vypráví o Francouzovi,
který se v Křižánkách usadil a naučil místní lidi dělat pilníky, ale
také o saských vandrovnících, a především o legendárním „praotci“
křižáneckých pilníkářů Bořkovi, u jehož se měli vyučit další
pilníkářští mistři – zakladatelé pilníkářského řemesla
i pilníkářských rodů.
V roce 1863 zde byla postavena nová zvonice a v letech 1932 až
1934 kostel P. Marie Pomocnice křesťanů, podle návrhů stavitele Jaroslava
Jungmanna z Brna. Křižánky prosluly pilníkářskou výrobou, kterou se zde
zabývaly mnohé rodiny. Pravděpodobně první lyže na Vysočině používal
zdejší učitel František Houdek a lesník Resch, a to již v roce
1886. Lyže si objednali z Norska. Používání lyží se pak rozšířilo po
celé Vysočině.
V roce 1960 byly České a Moravské Křižánky sloučeny do jedné obce
Křižánky, v roce 1999 byla přičleněna i obec České Milovy.
